Bielé/Bílé Karpaty
Unikátní krajina na moravsko-slovenské hranici, neobyčejně pestrá a bohatá příroda s tisícem hektarů jedinečných květnatých luk s mohutnými soliterními duby, rozsáhlými lesními porosty i vápencovými bradly. Krajina se zachovalými prvky původního pasekářského osídlení, včetně lidových tradic a kultury. Mozaika lesů, luk a zahrad, kterou dotvářejí i zachované ovocné sady se starými odrůdami ovocných dřevin. To jsou Bílé a Biele Karpaty!
Krajina je natolik jedinečná, že byla nejen vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí (1980), ale stala se také biosférickou rezervací UNESCO (1996). Rozkládá se v pásmu dlouhém přibližně 80 km, na české straně od Sudoměřic na jihu po Poteč u Valašských Klobouk na severu (okresy Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín), na Slovensku je od okresu Skalica do okresu Púchov.
Květnaté louky
Bílé Karpaty jsou proslulé rozsáhlými květnatými loukami, které patří k nejbohatším v Evropě – botanici při průzkumech napočítají přes 100 druhů vyšších rostlin na ploše 20 m čtverečních. Na bělokarpatských loukách se vyskytuje několik desítek zákonem chráněných rostlin, z toho je přes 20 druhů divokých orchidejí.
Tato velmi ohrožená čeleď rostlin Vstavačovitých (Orchidaceae) žije v symbióze s houbami a je citlivá na jakékoliv změny. Považujeme ji proto za jeden ze spolehlivých indikátorů kvality životního prostředí. Bělokarpatské louky jsou typické i roztroušeností mohutných soliterních dubů, lip, jeřábů a hlohů. Ty pomáhají zpevňovat flyšové půdy a zabraňují tak částečně jejich sesuvům.
Z přírodovědného hlediska jsou tyto květnaté karpatské louky pozoruhodné především unikátní bohatostí rostlinných společenstev s vysokým zastoupením kriticky ohrožených druhů rostlin. Díky tomu patří k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu.
Listnaté lesy
Lesy Bílých Karpat zastupují v první řadě bukové porosty, jež převládají od poloh nejnižších až do těch nevyšších. Další významnou dřevinou je dub, který se vyskytuje zejména v teplejších oblastech. Konečný listnatý ráz lesů Bílých Karpat potom doplňují ostatní rozmanité druhy listnatých stromů.
V bylinném patře lesů lze nalézt několik vzácných druhů orchidejí, jako jsou např. různé druhy kruštíků, okrotice dlouholistá, okrotice bílá, vzácnější je pak výskyt okrotice červené, vstavač bledý a jiné. Typickými obyvateli listnatých lesů s bohatým bylinným patrem Bílých Karpat jsou mlok skvrnitý, množství žab, z ptáků nejvíce lejsek šedý. V oblasti Vlárského průsmyku (v blízkosti hranic se Slovenskem směrem dolů od obce Brumov - Bylnice) se můžeme setkat s nemalým počtem lovné zvěře. Žijí zde např. divoká prasata, jeleni, jezevci, lišky a kromě mnoha dalších živočišných druhů také četná srnčí zvěř. Vzácně můžeme narazit na kočku divokou či na rysa nebo na medvěda.
Malé tajemství ne-li skvost Bílých Karpat – tesaříka alpského, lze spatřit jen na několika málo místech tohoto území. Tento vzácný druh byl řadu let považován na Moravě za nezvěstný, nyní však očím bedlivého pozorovatele jeho nápadně zbarvené krovky neuniknou. Doufejme, že jeho návrat do Bílých Karpat vypovídá o postupném zlepšování životních podmínek zde.
Šetrný způsob hospodaření
Bohatství rostlin a živočichů je dáno jednak zeměpisnou polohou – vyskytují se zde karpatské (horské) i panonské (teplomilné) prvky, ale především také šetrným způsobem hospodaření a pravidelným kosením nebo extenzívní pastvou, bez přihnojování.
Vznik lučních společenstev CHKO Bílé Karpaty sahá až do neolitu, kdy člověk svou zemědělskou činností počal přizpůsobovat krajinu svým potřebám.
Právě díky harmonickému soužití člověka a přírody bylo území vyhlášeno biosférickou rezervací.
Geologie
Základní geologickou charakteristikou karpatských pohoří je flyšový vývoj. Flyš je jednoslovný název pro střídání jílovcových a pískovcových hornin, díky čemuž dochází na území Bílých Karpat k častým sesuvům půd především v dešťovém období. Jednu z mnoha zvláštností území Bílých Karpat, vzniklou díky jejich neobvyklému geologickému vývoji, představuje výskyt minerálních pramenů.
Na jihovýchodě, ve slovenské části Karpat se vyskytuje pruh bradlového pásma. Charakteristickým jevem je vyčnívání vápencových útvarů (bradla, skalní stěny, suťové kužele) na okolní krajinu. Na některých z nich byly v minulosti hrady (Vršatec, Lednica).